Tipy & triky
Ti zručnější z vás to už určitě mají všechno zmáknutý, tak tuhle kapitolu přeskočí. Přesto si ale myslim, že to má cenu psát, jinak bych to nedělal.

1. Přidělávání výkonových součástek na chladič
Aby se teplo ze součástek skutečně dobře odvádělo na chladič, je dobré namazat styčné plochy teplovodivou pastou. Tu koupíte v elektře, kde prodávají součástky. Pokud se vás budou ptát, jestli chcete bílou nebo bezbarvou, radši si vemte bílou - při práci s ní jasně uvidíte, co už jste namazali a co ještě ne. A při mazání pozor, stačí namazat opravdu málo.

www.elchemco.cz

Výkonové součástky mají většinou ve styčné ploše s chladičem vyvedenou nějakou z elektrod. Proto je při přidělávání na chladič potřeba dobře rozmyslet, jestli nám nevadí, že tato elektroda bude vodivě spojena s chladičem. Pokud přiděláváme na chladič tranzistory, jejich styčnou plochu s chladičem je potřeba vždy odizolovat. Za tímto účelem se vyrábějí izolační slídové plátky. které se vloží mezi tranzistor a chladič.
Pokud přiděláváme na chladič integrované obvody ( integrované výkonové zesilovače apod. ), většinou toto odizolování od chladiče není nutné. Na styčné plošce bývá vyvedena zem IO. Když na chladič přiděláváme jen jeden IO a chladič naní nijak vodivě spojen s dalšími součástmi zařízení, můžeme odizolování vypustit. Kdybychom na chladič ale přidělávali zároveň víc IO, došlo by k jejich vodivému spojení. To může nepříznivě ovlivnit vlastnosti zapojení. Je lepší země IO propojit dobře vodivým drátem, než špatně vodivým chladičem. Proto použijeme izolaci.

2. Zemnění
Celý zesilovač ( nebo jakýkoli funkční blok elektroak. řetězce ) je potřeba zemnit do jednoho centrálního zemnicího bodu. V tomto bodu je spojena zem napájecího zdroje a zemnění tohoto funkčního bloku. Zemnící kablíky by měly být co nejkratší.

Kondenzátor C1 je keramika 100nF a slouží k blokování pronikání vysokofrekvenčního rušení do nízkofrekvenční části. C2 je elektrolyt většinou velmi vysokých hodnot nad 2m2 a dá se říct, že s požadovaným výkonem zesilovače jeho kapacita ještě roste (4m7, atd.).

Je potřeba dávat pozor, aby žádný bod zapojení nebyl uzemněn dvakrát nebo víckrát, vznikaly by tzv. zemní smyčky, keré můžou být příčinou brumu. Příklad jak se vyhnout dvojitému zemění viz konektory a propojky. Je zkrátka potřeba se zamyslet, jakým způsobem je ta která část zapojení zeměna a pokud už je zemněna tak ji podruhé už určitě neuzemňovat.

3. Využití nekompatibility mono a stereo jack kolíků při řešení vypínání bateriového nápájení
Tenhle fígl se používá hlavně v kytarových efektových krabičkách. Tam, kde se počítá s připojováním mono kolíku do zdířky (kabel elektrický kytary) jde využít stereo zdířka pro zapínání napájení právě při zasunutí kabelu následujícím způsobem:

Záporný pól baterie je při nepoužívání zařízení odpojen - baterie nenapájí a šetří se. Při vsunutí mono kolíku do stereo zdířky se záporný vývod baterie propojí se zemí, okruh se uzavře a baterie začne napájet.

Kvůli týhle fintě s baterkou je na efektovejch krabičkách napsáno "For longer battery life, always keep the cord disconnected from instrument jack when not in use" Pro ty, jejichž angličtina na tohle nestačí, volnym překladem: Pro delší výdrž baterie vždy odpojte kabel ze vstupní jack zdířky, pokud přístroj nepoužíváte.

4. Nekompatibilita mono a stereo jack kolíků
Nejde o nějakou velkou nekompatibilitu, protože jde bez problémů do stejné zdířky zastrčit mono i stereo jack toho průměru. ALE jedna věc by se tu přece jenom našla : ) Konstrukce mono jack kolíku je řešena takovým způsobem, že pokud do stereo zdířky strčíte mono kolík, bude přenášen janom levý kanál, pravý kanál bude zkratován se zemí.

Pokud potřebujete ze stereo zdířky vytáhnout mono signál, je na to potřeba jít trochu jinak, než tam strčit mono kolík:



5. Elektrolytické kondenzátory a jejich přetížení
Elektrolytické kondenzátory mají určenou polaritu a maximální dovolené napětí. Pokud kondenzátor přetížíme buď špatnou polaritou nebo moc vysokým napětím, jejich obsah se změní v plyn. Aby kondenzátor při přetížení navybouchl jako bomba, mívají nějakou přetlakovou pojistku, takže plyn z nich uniká pomalu, nicméně zbytky vnitřku se vyprázdní na desku plošných spojů, kterou tak zničí. Každý ellyt má svoje maximální napětí. Na elektrolyty se většinou připojuje stejnosměrné napětí, které musí mít správnou polaritu a respektovat maximální dovolené napětí ellytu. Pokud je na kondenzátor připojeno stejnosměrné napětí se střídavou složkou, musí být součet velikostí těchto napětí menší než maximum ellytu. V zájmu ochrany bezpečnodti celého zařízení je vhodné dávat ellyty s takovými vlastnostmi (max. povolené napětí), aby k jejich přetížení nemohlo jentak dojít ( např. často uvidíte v zapojeních s napájením kolem 12V ellyty na 40V ).

6. Symetrické a nesymetrické napájení
Nesymetrické napájení znamená, že proti zemi je tu jen jedna větev. Tato bývá většinou kladná a země záporná, ale není to pravidlem. Toto napájení bývá označováno např. jako +12V, (příp. -12V).

Příklad nesymetrického zdroje se stabilizátorem +12V stejnosměrně



Symetrické napájení znamená, že jsou tu proti zemi symetricky (souměrně) dvě větve - jedna kladná, druhá záporná. Sym. napájení se označuje např ±12V

Příklad symetrického zdroje se stabilizátory 12V stejnosměrně





6. Symetrické a nesymetrické připojování mikrofonu