Hudební nástroje

Nástroje se dají rozdělit do 4 základních skupin:
  1. Samozvučné (idiofonické)
    • S vylaďeným tónem
    • Se zvukem neurčité výšky
  2. Blanozvučné (membranofonické)
    • S vylaďeným tónem
    • Se zvukem neurčité výšky
  3. Strunné (chordofonické)
    • Smykací
      • Smyčcové
      • Kolové
    • Drnkací
      • S hmatníkem
      • Bez hmatníku
      • S klaviaturou
    • Úderné
      • S klaviaturou
      • Paličkové
  4. Dechové (aerofonické)
    • Ústní
      • Příčné
      • Podélné
    • Jazýčkové
      • S jednoduchým plátkem
      • S dvojitým plátkem
    • Nátrubkové
      • Přirozené
      • Chromatické
        • Snižcové
        • Zákružkové
        • Pístové
    • Vícehlasé


    Dechové nástroje bývají často rozdělovány podle materiálu, z kterého se původně vyráběly na

    • Dřevěné - flétna, hoboj...
    • Žesťové (kovové) - trubka, pozoun...


1.Samozvučné nástroje

Jsou to nástroje, které tvoří zvuk přímo chvěním hmoty, ze které je nástroj vyroben. Patří sem například gong triangl a činely (talíře).

2. Blanozvučné (membranofonické) nástroje

Tón těchto nástrojů vzniká rozechvěním blány. Náleží sem bubny, kotle (tympány).

3. Strunné (chordofonické) nástroje

Zvuk vzniká rozechvěním struny, která je upnuta mezi dvěma pevnými body. Tyto nástroje dělíme podle způsobu rozechvívání struny (smykací, drnkací, úderné).

Smykací nástroje smyčcové jsou housle, basa, violoncello... Smykacím koloým nástrojem je niněra. (Kolový proto, že po strunách jezdí kolečko. Hráč otáčí kličkou a tím pohání kolečko)

Struny drnkacích nástrojů se rozezvučují prstem nebo trsátkem (plektrem). Většina těchto nástrojů má hmatník (kytara, mandolína, ...) Jediný drnkací nástroj bez hmatníku je harfa. Drnkací nástroje s klaviaturou jsou cembalo a spinet ( Klaviatura má převod na drnkací mechanismus )

Úderné nástroje tvoří zvuk úderem do struny. Úderné nástroje s klaviaturou jsou klavír, pianino a paličkové jsou cimbál a jeho odvozeniny.

4. Dechové (aerofonické) nástroje

Dále můžeme ještě provést dělení na nástroje:

U akustických nástrojů vzniká zvuk přímo chvěním částí nástroje.

Nástroje elektroakustické jsou kombinací akustických a elektrofonických nástrojů. Jejich tělo je stavěno tak, aby bylo schopno hrát jen akusticky, ale v nástroji je zabudovaný i snímač, který umožňuje připojení k elektrickému aparátu (zesilovač + repro) Elektroakustické nástroje můžeme ještě rozdělit podle typu použitého snímače. Pokud je v nástroji použit elektromagnetický snímač, můžeme nástroj připojit k běžnému aparátu pro "elektrické" (elektrofonické) nástroje. Nástroj vybavený tímto snímačem má po zapojení do aparátu zvuk jako jeho elektrické provedení. Druhý používaný typ snímače je tzv. dotykový snímač, fungující na piezoelektrickém principu. Tento snímač je vpodstatě mikrofon vestavěný někde v vtělě nástroje. Nástroje s tímto snímačem většinou mají rovnou v tělě zabudovaný i vlastní předzesilovač, takže dostatečně zesílený signál z tohoto nástroje by měl jít připojit na jakýkoli linkový vstup. Nástroj s tímto snímačem se nezapojuje do běžného aparátu pro elektrické nástroje, ale do "elektroakustického" aparátu. Nástroj s tímto snímačem má po zapojení do aparátu akustický zvuk, pokud nejsou v použity zkreslovací efekty.
Elaktroakustická provedení nástrojů známe především z nástrojů, jako je kytara, mandolína, banjo.

U nástrojů elektrofonických (elektromechanických) se kmitání mechanických částí nástroje převádí pomocí snímače na elektrický signál. Tyto nástroje mohou hrát pouze přes zesilovač a reproduktor.

U elektronických nástrojů je zvuk tvořen přímo elektronickým obvodem ( tzv. tónovým generátorem ). V takovémto nástroji najsou žádné mechanické části, zvuk vzniká ryze elektronickou cestou.

Literatura: [16]